Filosofická relevance Nedivadla Ivana Vyskočila

přednáška Alice Koubové
23.1. 2014, CTS, Praha

Pojem druhé divadelní reformy Kazimierze Brauna upozorňuje na důležité proměny divadelní tvorby v druhé polovině 20. století. Jednou z největších českých osobností tohoto období je bezpochyby Ivan Vyskočil se svým projektem Nedivadla jakožto otevřené dramatické hry. Vyskočilův explicitní zájem o sledování dramatična in statu nascendi, důraz na hráčství a strukturu jednání na úkor výuky k profesionálnímu herectví a estetiky, rozvíjení kooperace s divákem a experimentu v rámci scénické epoché, a vyhnutí se mystickým výkladům člověka skrze důraz na nezměrnou hravost v rámci (sebe)vědomé dramatické improvizace představují filosoficky relevantní oblast pro fenomenologické zkoumání povahy lidského sebevztahu, hry, struktury zkušenosti a vnitřního řádu jednání, které nepodléhá plně vůli. Přestože to Vyskočil sám nedělá, je možné se v této tematice filosoficky opřít o myšlenky H. Bergsona, G. Deleuze, G. Bataille a dalších.